Labutí píseň Paní Bovaryové zazní poprvé v pátek 19. 5. v Divadle Pod Palmovkou.

Gustave Flaubert: Paní BovaryováLáska a peníze

Adaptace slavného románu o hledání rodinného štěstí, nevěře a finanční a morální krizi.Hlavní představitelka, Lucie Štěpánková, o své postavě Emy Bovaryové řekla: „Je to žena, která má tak silné představy o tom, jak by chtěla žít svůj život, že ztratí pojem o tom, co je skutečné a co ne…“

Divadlo pod Palmovkou připravuje šestou premiéru sezóny 2016/2017, inscenaci Paní Bovaryová v režii Michala Langa, ředitele divadla. Divadelní adaptace románu Ivy Klestilové bude uvedena v české premiéře 19. 5. 2017. Ve své době provokativní, stíhaný románGustava Flauberta, který byl dokonce zařazen na Index knih zakázaných katolickou církví, není ani dnes mrtvou povinnou četbou. Témata, kterých se inscenace Divadla Pod Palmovou dotýká, lakonicky shrnuty do hesla Láska a peníze, rezonují s našimi životy tady a teď. K tomu jaká je Ema Bovaryová se autorka dramatizace a dramaturgyně Divadla Pod Palmovkou vyjádřila:„Pro mě není Ema jen znuděná slípka. A že touží po jiném životě? Po životě, který ani sama neumí definovat? To je přece spíš smutné, než odsouzeníhodné. A ruku na srdce, kdo z nás netrpí někdy touhou po něčem lepším, kvalitnějším, něčem, co by dalo našemu životu jiskru, napětí. Kolik lidí trpí prázdnotou proto, že mají pocit, že se jim v životě nedostalo toho, co si podle jejich názoru zasloužili. "

Divadlo Pod Palmovkou při této inscenaci začalo spolupracovat s časopisem Nový Prostor. Uskutečnil se rozhovor dramaturgyně Ivy Klestilové s paní prodejkyní Květou o příběhu nenaplněné lásky, životního zklamání a deziluzí Paní Bovaryové, který připomíná životní osudy paní prodejkyně Květy. Paní Květa se dokonce přišlapodívat na zkoušku (v té době byly asi tři týdny do premiéry) a pak se o svých dojmech z Paní Bovaryové podělila i s jejími inscenátory. „Mě ten příběh opravdu hodně zasáhl,“ rozpovídá se Květa. „Já v životě zažila hrozných zklamání taky právě z naivity a z toho, že jsem lidem důvěřovala,“ říká Květa.Ema je provdána svými rodiči za venkovského lékaře, Karla Bovaryho. Ten svoji ženu bezmezně miluje, ale Ema upadá do monotónnosti manželského života. Spojení Emy a Karla vyvolává u mnohých lidí údiv. Nedokáží si vysvětlit, co tyto dva lidi vlastně spojuje. Proč žije tak krásná žena s mužem, který je nudný, nespolečenský a ustrašený? I proto se Ema stává terčem touhy některých mužů. A nakonec jim podlehne. Hlavním tématem je nenaplněná láska a peníze. Paní Bovaryová přichází o iluze a uchyluje se ke krajnímu řešení.

Literární vymezení:Podle literárních znalců vstoupil francouzský romanopisec Gustave Flaubert (1821-1880) na literární kolbiště jako romantik, aby se později ocitl mezi tzv. kritickými realisty, a dokonce až na hranici naturalismu. Jako romantik promítal do své tvorby představy své mladosti a jeho obdiv patřil velkým představitelům romantismu (Byron, Scott, Quinet, Chateaubriand, Musset, Hugo aj.) a přitakával svým studiem filozofa Victora Cousina a básníka ThéophilaGautiera idejím "lartpourlartismu" ("umění pro umění") s důrazem na formu literárního výrazu. "Rodem a výchovou romantik" se navzdory své romantické nostalgii z mládí zasloužil o objektivitu literárního výrazu a rozvoj kritického realismu až k samotným hranicím naturalismu. "Tradiční literární historie spatřuje ve Flaubertovi prototyp umělce realistického a od vydání Paní Bovaryové přímo počítá ‚realistický věk' francouzského písemnictví.

Zakázaná kniha:První kapitoly románu Paní Bovaryová vycházely v Revue de Paris v roce 1856 a pro knižní vydání v roce 1857 byl text poněkud zkrácen. Po vydání románu byl Flaubert soudně stíhán, ve stejném roce jako Baudelaire za Květy zla. Na základě vytržených úryvků „lascivních líčení“ milostných dobrodružství Emy Bovaryové byl stíhán pro urážku veřejné mravnosti a manželské instituce. Při soudním líčení v roce 1857 byl zproštěn všech obvinění. Katolická církev však dekretem ze dne 20.června 1864 zařadila Flaubertovi romány „Paní Bovaryová“ a „Salambo“ na Index zakázaných knih. Román není vzdálen ani současnému životu. S obdobnými zápletkami, s jakými Flaubert spojil osudy protagonistky románu, se v různých variacích každodenně shledáváme.

TVŮRCI

REŽIE: MICHAL LANG

ADAPTACE: IVA KLESTILOVÁ

SCÉNA: JAN DUŠEK

KOSTÝMY: MAŁGORZATA MATERA

HUDBA: SEBASTIAN LANG

DRAMATURGIE: IVA KLESTILOVÁ

OBSAZENÍ

EMA BOVARYOVÁ: ŠTĚPÁNKOVÁ LUCIE

KAREL BOVARY: HRUŠKA MARTIN

HOMAIS, LÉKÁRNÍK: VALENTA RADEK

PANÍ LEFRANCOISOVÁ, HOSTINSKÁ: SLAVÍKOVÁ ZUZANA